X 4383/78-1
R 5919
X 6112
D 12701
D 12206
R 7445
X 6299
L 13819
L 12954
L 14078
G 4666
G 6502

Motto

Kolik jazyků a jejich slovesných časů znáš, tolikrát Tě nějaká jazykářka duševně znásilnila. Nebo taky ne.

Poetry

Helena (Heléne)

Helena, ó, Helena,
ráda štípe polena.
Rukou zabila tři kozy,
utáhne pluh se třemi voly.

- - H E L E N A - -

(c) PLMCH - 2008

Re: Vetsinou u pocitace nejsem, RE: Join my network on LinkedIn

notif+R53rkSE68fvt-N02BUTTmaQkXXbC4oxOD6Phz6kamgipQfNXBGYkva-rXRiZlOOFNGxkIaJJoo42QxcFB5a2mPMLzf1IrdHT@bounce.linkedin.com

why do you harvest the adresses?

20.6.08, Pavel Chocholouš <pavel@chocholous.net>:

ale aspon jednou za tyden se na email kouknu.

Omlouvam se za tenhle otravny email, ale je zaroven prosbou o zarazeni
do seznamu duveryhodnych kontaktu, protoze mailove servery me casto
povazuji za spammera.

Pavel


--
++++++++++++++++++++++++++++++++++++
+        --------------            +
+         sponsored by             +
+     http://www.komihani.cz       +
+            &                     +
+  http://mimoprahu.blogspot.com   +
++++++++++++++++++++++++++++++++++++

--
++++++++++++++++++++++++++++++++++++
+        --------------            +
+         sponsored by             +
+     http://www.komihani.cz       +
+            &                     +
+  http://mimoprahu.blogspot.com   +
++++++++++++++++++++++++++++++++++++

zdarma

pohled do našich očí

Ledová láska

Proč jsi tak ledová, zakřičel velitel posádky na křiklavou robokuchařku, žijeme spolu deset let, máme tři malý roboty a adoptovanou Anežku a kdybych chtěl, spočítám naše orální zkušenosti na prstech jedný ruky.

To jste vy lidi, pořád jen sex, sex, sex.

Proboha! Ech. Beng! Prásk!! !BUM! No nic, zpátky…

Pojď, odstěhujeme se spolu na útes daleko od lidí a budeme se na něm spolu líbat při východech a západech slunce, budu Ti šeptat do ouška nejhřejivější slovíčka, poplácám tu malou holčičku v Tobě po zadečku a štípnu ji do zadečku. Poběžíme spolu za nebeskou bránou a cílovou pásku spolu protrhneme společně.

Podej mi ruku, spočítám to všem, co na Tebe byli zlí, spatřím v Tvých očích nekonečnou touhu, absolutní štěstí, nepodmíněnou lásku.

V čele průvodu královen krásy, ducha i pohybu – Ty, císařovna, bohyně spásy – má Manon.

Ostravská první betaverze autorobota - O nikom a o všech….

Nikdo nemůže vědět, co právě cítím, kam se dívám, kdo mi pije krev, kdo mi šlape na paty, dýchá na záda… nikdo nevidí zrovna ten stejný bod, kam se dívám a necítí, co semnou zaměřený cíl dělá, jak ho vnímám. (vidím krásný rozkvetlý keř pod mými okny)…cítím se šťastná, přichází jaro, dívám se na rozkvetlé květy keře pod mými okny. Znejišťuje mě zvuk křidýlek bzučících kolem mé hlavy. Včela. Nemůžu si vychutnat celý svůj pohled, protože mám ze včel panický strach. Včela mi dýchá na záda… může vůbec včela dýchat na záda? Nevím, chtěla jsem se zeptat, ale už odletěla.
Během dvou hodin byl silný vítr a všechny květy keře pod mými okny opadaly….

Je mnoho různých věcí, které náš denní život ovlivňují. Všichni lidé dělají zrovna v tuto dobu, kdy píšu svůj text ,něco jiného, každý jeden. Někdo řídí auto, jiný je v kině, jiný se miluje s člověkem, kterého má rád… Máme mnoho různých starostí, povinností, denního stresu, práce… naší prioritou je možná volný čas, rodina, přátelé….máme strach, strach z toho co bude, co potká naše děti…drogy, násilí?
Bez ohledu na to, jaký životní cíl a styl si vybereme, jak, s kým a za jakých podmínek svůj život prožijeme, jednu věc děláme přece jen všichni najednou… stárneme.

Huga čaga

Nesmrtelnost je dobrá věc, ovšem vede k nudě a následné dobrovolné smrti.

Vážení, vážené, zneuctění, zneuctěné

Ničeho se nebojte, my Vás osvobodíme, v době vícejaderného
zpracovávání poezie si můžete dopřávat ty nejvypilovanější obraty,
prohnané alegorie, personifikace s lidskou tváří.

Hurá, jsi to Ty, Tebe chceme ovlivnit. Víme, že se necháš, následuj
značky ve svém okolí. Brzy poznáš, že jsme blíž, než by se kdy dalo
čekat. Až Ti poklepeme na rameno, poznáš, co je to nefalšovaná radost
ze setkání.

Autoroboti

Odděleni

Modelka / vyučená kadeřnice, partner, peníze, auto, oblečení, večeře, vybavení bytu, dovolené, kosmetické studio v přízemí, svatba…

Rozvod, peníze našetřené z platu manažerky kadeřnického studia, která nikdy za nic neplatila. Jen nakupovala hromady cetek, ale našetřila několik stovek tisíc – aby ne, plat 100 000 po dobu několika let už člověku dá možnost ušetřit.

Jednou se vyspala s nějakým jeho kamarádem přímo na večírku a celý zámek se zhroutil jako domeček z karet. Najednou bydlela u maminky v bytě, našetřené peníze se velmi rychle rozplynuly do vstupného do fitka, do parfémů, oblečků, výletů s kamarádkami a tak. Teď jí najednou peníze došly, kamarádky neodpovídají na SMSky, na telefonování s platem 12 000 v kadeřnictví nějak najednou nemá a hlavně jí tam tak strašně štve namyšlená šéfová, která je přijde tak akorát jednou za měsíc seřvat a vybere peníze z kasy. Nebylo daleko k rozhodnutí, že se začne živit tancem, ale Borisovo vyprávění ji odradilo. Nechce se za týden probudit v Alžíru zfetovaná a užívat si s nejbohatšími tlusťochy z celé země za 10 dolarů na den.

Ztratila chuť.

Pětka z dějepisu. On, který umí vyjmenovat všechny manželky Karla IV. i s rodokmenem a který zná přibližný průběh většiny zásadních bitev z druhého tisíciletí našeho letopočtu.

Ztratil chuť.

Když to vyjde, povede se krávu celé léto dojit a na podzim ji prodají, přes léto klidně mohou žít v parku a nemusí se strachovat o zdraví malého Jonáše. Je rád, že ho při tom nechytili, protože když mu Marie oznámila, že je znova těhotná, neuměl svou radost zastavit a zároveň dostal strach. Uběhlo pár měsíců a Marie porodila.

Získal ztracenou chuť.

Doufám, že nikdo nebude mít tu samou. Taková krásná sukně a za pár babek. Mamka by mě nepochválila, ale musím na sebe být občas hodná. Stejně bych do toho kopla, chlapi mizerný. Vykašlu se na ně. Ale v tomhle krámě nakupuje i Klára, aby ji neměla taky, ještě teď mi praská v podpatcích, když si vzpomenu, jak jsme stály proti sobě ve stejných šatech, jen barva byla jiná! Ale co, koupím si jí a počkám, jestli v ní přijde, když ne, vytáhnu ji já, tak rychle z módy zase nevyjde a je to lepší, než ji prodat. Ale když v ní přijde, budu ji most vyhodit, to ne. Radši přijdu první, a jestli si ji ona náhodou koupí, bude druhá ona a ze studu už v ní nikdy nepřijde.

Ztratila získanou chuť.

Ty vole, jestli v tomhle ruce budeme mít nějakou reprezentaci, tak snad radši ani nebudu koukat na mistrovství. Jak mohli toho Nováka prodat, to nechápu, takovej talent. Rozhodčí je uplacenej, ale něco by ty kluci hrát mohli. Ještě jednou? Díky. Chlapi, dáte si někdo kousek pizzy? Napíšu domu, že přídu později, stejně kouká na bednu a nenechala by mě to přepnout, dáte si někdo frťánka na rozehřátí? Noste to sem!

Získal chuť.

U nás v pavilonu máme dvě oddělení, v oddělení A máme lidi, kteří ztratili chuť žít a v tom druhém lidi, kteří přišli o zdravý rozum. Pomáhají jim procházky, psaní deníčků, pohádky, obzvláště ty kreslené. Většinou jim v životě chybělo něco, co vlastně měli, jen to neviděli. To tu léčíme.

Autorobotická autorecenze - Daniel Landa

V rytmu posledních písní umírajících kapek vody se vláha rozpouští okolo semínka. Jejich smrt je pro něj životem. V každém okamžiku svého života si svobodně (v rámci geneticky předurčených pravidel) vybírá svou cestu. Máme jednoznačné právo určit si hladinu minimální genetické svobody a tvory, kteří pro nás jsou věcmi.

I takto by se dala interpretovat ranná tvorba Daniela Landy. Daniel má ale v sobě mnohem větší talent, který je vidět v obrazech i příbězích, které ve svých písních ukazuje. Bohatost jazyka jeho textů nám dává nahlédnout jeho hrdost na svou vlast, domov svých rodičů.

Některá, chtělo by se říci až divadelní aranžmá, jsou možná předzvěstí muzikálu. Hostování těch nejkvalitnějších hudebníků je gradováno spoluprací s několika málo zajímavými osobnostmi, které v české popkultuře máme.

¨

Klario a Petrie

Chudák, bratr můj, Klario velký a malý zároveň. Scrabble asi o sto nebo možná dvě daleko za mnou. Neexistují hranice mezi našimi identitami, možná jsme sani sobě zrcadly, sami sobě hymnou. Neexistují dosažitelná dna. Neexistují nedotknutekná moudra. Možná, že populární hudba, populární kultura naznačí, které cesty nefungují. Proč ne, Richarde, Ostrava, Praha, vsi, vesničky, samoty. Pojď, zpívej, vlň, co umíš vlnit, tanči, co umíš tančit. Kudy vedu já, tudy vedeme my. Kudy zpívám, tudy pláčeme, tudy tančíme hřbitovní tance. Neumím, neznám, neposlouchám, jen radím. Znáš, mě. Kluk bez odvahy, sotva umí kouřit, ani zmrzlina mu nechutná, neví, co je oříšek na vrcholu. Chutnají mu oříšky, ale neví, jestli si zachutnají vzájemně, kouř a láska v duetu tančí na rozprašovací louce, pláče svým smíchem v doprovodiu přes řeky, moře, bible, korány. Nevzdává se, plave, plave, plave. Nenechává prostor sám sobě, jen pomíjí, pomíjí.

První nevřčená slova se přihlásila

Vítám tímto následující nevyřčená slova mezi vyřčenými a dokonce i psanými:
pliertwr klmsjynj inini, selselsel, sell, sell, selll! kostr, mostr, postr, flostr.

Autorobot

Vyhlašuju boj proti příběhům nebo větám typu "Vlípnout někam písmenko"

Vyhlašuju současně s bojem i konkurs na doprovod do vinárny. Chci jít do nějaké nepoznané příjemné vinárny a nechám se rád doprovodit. Taky chci založit dívčí spolek šachistek, protože mi vadí, že některé šachové kluby jsou téměř výhradně pánské a mě chlapi nebaví.
Vyhlašuju republiku Paspartes, jejímž obyvatelem se může stát každý, kdo umí ve své fantazii udržet druhé (a navíc dobrovolné) občanství.
Vyhlašuju sezónu lásky, ode dneška má každá láska a všechny její projevy dvojnásobnou váhu a u projevů, které jsou originální se ani nárůst jejich hodnoty nedá vyjádřit.
Vyhlašuju program na podporu nevyřčených slov, každé takové slovo mě odteď může požádat o azyl a bude s ním jednáno, jako by vyřčeno bývalo bylo.

malý pátek
doufej, doufej, snad se probudíš
a ráno bude vřelé,
to se mnou odletíš,
koukej, koukej,
až v těle ucítíš -
mě.

skoro vstáváme a čaj do hrdel teče.
skoro sténáme a minuta se vleče.

Prý jsem jeden z Vás,
tak se snažím vidět okolí,
po těle běhá mráz,
když se realita podvolí,
vždyť v ozubeném soukolí,
dávno zastavil se čas.
Tak nedívej se na mě,
já vidím jenom nás.

Autoautor otevírá den

Co slovo, to den,
nic nemění názor, že všechno je jen sen,
Co názor, to boj,
pojďmě všichni dohromady poznat jeho roj.

Můj názor je, že ke dnešnímu dni nejvíce hodí se A
Jakou máte vy krevní skupinu?

Mimo jsem již dost, většinu času bydlím na Vysočině.